Malý TwitterSraz @ Brno

Po dlouhé době jsme se s @Dejv92 a @MeloneGirl domluvili na srazu, že se bude konat v pondělí a jak to tak nějak bude.

Já šel úplně mimo normál spát ve 22:00 (22:40) a měl vstávat před sedmou. V 6:43 mě vzbudil telefonát od Dejva, tak jsem vylezl a šel se podívat na Skype, kde si píšeme pohromadě. Samozřejmě měli obavy, že jsem zaspal. :D

Nějak jsme se nachystali a já vyjel v 7:50 za Sloupu do Blanska a tam přestup na vlak směr Brno.

Cesta byla nudná a docelá krátká, protože Twitter mě trochu bavil.
Dorazil jsem na Hlavní nádraží asi 8:53 a hned šel směrem Vaňkovka. Po cestě na mě už zodpovědně čekal Dejv.

Proběhli jsme skrz Vaňkovku na nádraží na Zvonařce. Čekali jsme na autobus, ze kterého má vystoupit @MeloneGirl. V tom momentě se mě zmocnila panika.
Autobus dojel asi o 10 minut později, dozvěděl jsem se, že je to tam normální.

V momentě kdy vylezla z autobusu jsem v záchvatu zalezl za zeď a po chvilce se nenápadně připlížil.

Všichni jsme se samozřejmě hned poznali a vyšli zase skrz Vaňkovku přes HLN na Čáru a tak to celé začalo.

Že měl Dejv 2 chytrá zrcádka, jedno mi půjčil a začali jsme dělat věci s nedozírnými následky. Checkovat na Foursquare!
Prošli jsme asi 15 ulic Brna, po cestě se zastavili u Kofi Kofi, kde si kolegové doplnili zásobu kofeinu, dál dali asi 9 checků a pauzičku jsme si udělali v parku.
Dejv dal MelounGirl přenosnou nabíječku na mobil protože ona "celou cestu šetřila baterku" přes Twitter a 4sq.

Po chvíli velice záživného sezení jsme se vydali podél Lužánek, nebo tak nějak a tam měl být teoreticky @wUFr, který měl odpolední pauzu na oběd a asi v tom parku jedl trávu.

Nakonec se zjistilo, protože Dejv omylem přehlídl jeden tweet, že milý wUFr v parku není a že ho jen zná, tak pokračovalo další dobrodružství. Celý park jsme obešli snad ze všech stran a pak se nepochopitelným způsobem nějak vrátili. Pravděpodobně na ulici Úzká jsme nastoupili do Olympia busu a šli kam jinam, než do Olympie. Tam jsme oběhli velmi zdlouhavě několik obchodů, obešli hriště a zase se vrátili do centra.

Já čučím hore a Meloun něco hackuje

Příští zastávka... zase Vaňkovka

No, takže jsme šli do KFC, protože Meloun tam strašně chtěl porci velmi nezdravého jídla s Pepsi.
Tak jsme tam, než se Meloun najedl, chvíli spamovali Twitter a vzájemě se fotili.

Inteligentní pohled Melouna :P

Dejv a já :/

Tamten

"vyděšený Meloun"

Po baště jsme si sedli na rozpálenou lavičku u Vaňkovky.

Cesta ještě nekončila, šli jsme k fakultě IT na Botanické a tam koukali do velké díry, kteru dělnící nedávno vykopali.
Cestou jsme šli zkrz Tyršův sad, kde opravdu nebylo jehličí. V něm jsme taky chvilku seděli a hovořili o 3 centimetrech slizu na displeji Mobilu Melounového.

Po velké díře jsme se vraceli zpět až k HLN, protože už se blížila doba odjezdů. Já, protože mi to jelo vždy XX:03, Melounovi jel poslední někdy 17:30 a Dejvovi 17:20 a pak 18:20, přemluvili mě, abych jel 18:03 a né 16:03, jak jsem měl v plánu.

Meloun se ještě rozhodl, že pošle pohled a bude závodit s Českou poštou. Pohled koupila, potom i známku a protože nebyla nikde poblíž schránka, běželi jsme za ní až k hlavní budově České pošty v Brně. Potom zase běžela k nádraží.

Zbývalo jen pár minut a tak letěla a my s ní skrz Vaňkovku na Zvonařku na nádraží a ... autobus měl 15 minut zpoždění.

Takže jsme relaxovali visejíce na zábradlí, čekajíce a myslíce, co se stalo s autobsem. Autobus nakonec přijel a my se velmi rychle rozloučili s naší milou kamarádkou.

Autobus se nezdržoval a rychle odjel a my se otočili a chvátali zpět k nádraží.
Jízdenku jsem koupenou měl, stačilo to jen cvaknout.

Vlezli jsme do hlavní budovy, tam byla půlka té velké klapací tabule vysypaná, ale na funkční půlce byl můj vlak. 2. nástupiště, kolej 3.
Vlak už přijížděl a já nemohl zaboha najít cvakátko na jízdenky. Tak jsem se ve zmatku zeptal jedné průvodčí a ta mě nasměrovala. Cvakl jsem to a hned vlítl do vlaku. Dejv zmizel v davu. Usadil jsem se a byl jsem úplně zpocený. Taky jsme chvátali.

Dejv se musel ještě vrátit na autobusové nádraží na Zvonařce a odjet. Měl na to 17 minut.

Cesta domů byla nudná a horká. Kolem Adamova jsem sledoval kopce, kudy jsem jel nedávno na kole a za chvilku Blansko. Vyskočil jsem a kvůli té jízdence jsem byl dost daleko od výstupu k mostu a autobusovému nádraží. Na přestup jsem měl 9 minut.

Nakonec jsem naskočil do už čekajícího busu a usadil se. Pustil jsem si ambient a div v tom vedru neusnul. Během chvilky jsme byli ve Sloupě a mě stačilo už jen vyjít náš známý kopeček Příhon. To je brnkačka, takže jsem byl za 5 minut doma.

Nezapomenutelný zážitek!

Příště máme v plánu s víc lidmi, někde v klidu a dopravu ,radši než nožní, šalinovou. ;)